Polička

Oficiální stránky města

Česky
English
Deutsch

Občané Poličky se vyjadřovali k problematice dostupnosti bydlení

Na jaře letošního roku proběhlo v Poličce celkem pět diskuzních setkání s občany na téma dostupnosti bydlení v Poličce. Akce se konala pod záštitou města Polička a kromě zaměstnanců MěÚ se na její realizaci podílela také Agentura pro sociální začleňování, Oblastní Charita Polička, rodinné centrum MaTami, Městská knihovna Polička a místní organizace sdružení Senioři České republiky. Hlavním cílem setkání bylo shromáždit zkušenosti občanů s aktuální situací v oblasti bydlení a vytipovat největší bariéry, které lidem brání v zajištění běžného nájemního, případně i vlastnického bydlení. Poznatky z diskuzí byly následně zapracovány do souběžně vznikající Koncepce dostupného bydlení města Polička, která bude dokončena v průběhu léta.

Setkání s občany probíhala formou tzv. fokusních, neboli ohniskových skupin, u kterých je diskuze vždy směřována moderátorem na několik vybraných aspektů tématu, v tomto případě tématu dostupnosti bydlení a všichni zúčastnění mají stejný prostor pro vyjádření názorů a zkušeností.  Účastníci byli (dle různých bytových potřeb) rozděleni na rodiny s dětmi, samostatně žijící jednotlivce, invalidní důchodce a seniory a jednotlivé debaty s nimi potom ve stanovených termínech probíhaly odděleně.

Poznatky z diskuzí ukázaly, že i když každá z uvedených skupin řeší při bydlení mnohdy odlišné problémy, prakticky všichni se shodnou na tom, že se Polička momentálně potýká s akutním nedostatkem dostupných nájemních bytů, nebo finančně dostupného vlastnického bydlení. To se týká jak soukromého sektoru, kde jsou často neúměrně vysoké nájmy, tak i obecního bytového fondu, který byl v minulosti v rámci privatizace rozprodán, a město si fakticky ponechalo jen několik desítek běžných nájemních bytů. Tato situace nyní vytlačuje řadu lidí do různých nestandardních forem bydlení (nevyhovující byty, ubytovny, bydlení s rodiči nebo se spolubydlícími apod.) nebo je nutí odcházet s města. Vzhledem k velikému převisu poptávky, se nabídka a inzerce bydlení navíc stále méně objevuje veřejně a stahuje se na internet, do uzavřených skupin sociálních sítí nebo se šíří skrze známé či příbuzné. Dostat se ke kvalitnímu a cenově dostupnému bytu má tak dnes šanci hlavně ten, kdo se zná s jeho majiteli, je někým osobně doporučen, nebo případně ostatní zájemce výrazně přeplatí.  Dle výpovědí účastníků je také někdy problém naplnit striktní požadavky pronajímatelů, kteří si vzhledem k vysoké poptávce mezi nájemníky vybírají, například tím, že odmítají rodiny s dětmi, stanovují maximální počet dětí, v domácnosti nebo bytě nechtějí děti v určitém věku, domácí zvířata apod. Výjimkou nebývají ani lustrace osobní finanční situace uchazečů o bydlení, kontrola zadlužení přes osobní doklady i další postupy pronajímatelů, které jsou mnohdy „za hranou“.

Se specifickými problémy se potýkají skupiny lidí s nižšími příjmy, pro které je nepřekonatelnou bariérou při pronájmu hlavně vysoká kauce, kterou ve většině případů pronajímatelé požadují. Ta se pohybuje ve výši až tří částek nájemného, někdy navýšená o provizi realitní kanceláři, tedy běžně až ve výši 20 – 40 tisíc korun. Takováto vstupní investice je vysoká pro každého, nicméně pro lidi, kteří mají hluboko do kapsy, mají nižší příjmy nebo se v horším případě potýkají s exekucemi a tím pádem nedisponují finančními rezervami, je složení takové částky prakticky nemožné. Zmíněné exekuce sebou přinášejí i další problémy, kdy například mnozí pracující po stržení exekučních srážek s obtížemi zvládají hradit nájemné a přitom, vzhledem k oficiální výši příjmů (do kterého se exekuční srážky nezapočítávají) nedosáhnou na státní příspěvek na bydlení.

Vůbec nejhorší je situace pro obyvatele zdejších ubytoven. Navzdory obecně rozšířené představě, že se jedná jen o problematické nájemníky nebo sezónní pracovníky, se mezi nimi najdou se i tací, kteří se na ubytovně octli právě kvůli absenci jiných dostupných možností bydlení, nebo protože sami upadli do dluhové pasti, případně pokud neměli z čeho uhradit kauci za normální byt (ubytovny jako jediné přitom kauce nevyžadují). Bydlení na ubytovnách je ovšem primárně určené pro krátkodobé pobyty a v případě jejich delšího trvání se objevuje u obyvatel řada komplikací v osobním i profesním životě, jež se projevují například absencí soukromí (lidé se nemohu vyspat do práce, na ubytovnách jsou i průchozí pokoje), omezením kontaktů s rodinou i přáteli, ztrátou osobní důstojnosti nebo trvalým pocitem nepohody a obav o vlastní bezpečí a majetek kvůli vysoké fluktuaci osob a častým konfliktům. Zvláště nevhodné je pak na ubytovnách prostředí pro výchovu dětí a jejich přípravu do školy. Dlouhodobé bydlení na ubytovně přitom není vůbec levné a pohybuje se v rozmezí 2600 – 5500 Kč měsíčně za jediné lůžko. Obdobné problémy jako na ubytovnách řeší také obyvatelé některých nestandardních bytových domů, které se nacházejí v obcích v okolí Poličky a vznikly například úpravou nebytových prostor. I zde jsou někdy poměrně vysoké nájmy, byty jsou ve špatném technickém stavu nebo s nevhodnými dispozicemi, dochází k narušování soukromí ze strany majitelů objektu, neoprávněným kontrolám domácností apod.

Poněkud odlišné zkušenosti jsme zaznamenali u účastníků diskuze z řad poličských seniorů a v některých případech i lidí pečujících o zdravotně hendikepované blízké osoby. Většina osob v seniorském věku, jež se besedy zúčastnila, má bydlení dlouhodobě zajištěno díky dříve realizované svépomocné výstavbě, družstevnímu bydlení nebo odkupu bytů do osobního vlastnictví. Část seniorů také bydlí ve vícegeneračních rodinných domech. Nicméně s přibývajícím věkem se objevují zdravotní komplikace a s nimi také potřeba bezbariérového přístupu do bytu, který však mnohdy není za stávajících stavebně technických podmínek v domě možný. Někdy se objevují i obtíže s fyzicky a finančně náročnou údržbou poloprázdných bytů či domů, nebo s úhradou vysokých částek za energie. K tomu dochází hlavně, když někteří členové rodiny nadobro opouští domácnost, později v případě ztráty partnera nebo při omezení soběstačnosti.  O naléhavosti těchto problémů svědčí mimo jiné i statistické údaje o rostoucím počtu lidí v důchodovém věku, nebo o vysokém počtu jednočlenných domácností, kterých je v Poličce asi třetina z celkového množství obydlených bytů. Celkový počet bytů bezbariérových, bytů v domech s pečovatelskou službou nebo lůžek v domovech důchodců je v Poličce přitom relativně nízký a někdy jsou také nevhodné jejich prostorové dispozice. Jeden z účastníků diskuse pečující o hendikepované dítě, například zmiňoval nemožnost sehnat pronájem bezbariérového bytu pro vícečetnou rodinu, přičemž stavebně - technické úpravy u soukromých pronajímatelů jsou pro tento účel obvykle kvůli finančním, administrativním i jiným bariérám nerealizovatelné.

Ve srovnání se seniory řeší mladí účastníci debaty v Poličce přesně opačné problémy. Netrápí je obvykle věk, zdraví ani fyzické bariéry, ale jak už jsme zmínili, pokud se nemohou spolehnout na své kontakty či obětavou výpomoc rodiny, možnosti běžného bydlení jsou pro ně velmi omezené. Paradoxně se to týká i některých lidí, kteří již v Poličce pracují, ale i tak zde nemohou najít bydlení. Řada lidí by v Poličce ráda bydlela nebo se sem i vrátila, ale často není kam. Mladí účastníci debaty také poukazovali na obavy spojené s variantou pořízení bytu na hypotéku, u které, kromě toho že je při místní úrovni výdělků často nedosažitelná, představuje také jisté riziko pro páry, kteří doposud neměli možnost vyzkoušet společné bydlení, a přitom by se spolu měli zadlužit na zbytek života. V souvislosti s tím se proto například objevil i požadavek na zavedení určité formy startovacího bydlení nebo městského bydlení pro mladé rodiny.

 Na závěr každého setkání byli účastníci vyzváni ke zhodnocení přínosu debaty. Většina z nich pozitivně kvitovala hlavně možnost si o problémech otevřeně pohovořit, seznámit se s osudy jiných lidí a obecně také zájem města o problematiku občanů. Na druhou stranu však zůstávali skeptičtí k praktickému využití výsledků (i vzhledem k možným změnám obsazení radnice po komunálních volbách) a obecně volali po ještě větším zapojení politické reprezentace do diskuse s občany. Řada z nich se také pozastavovala nad dřívější privatizací většiny obecních bytů nebo kritizovala připravovaný prodej městských bytů, které se teprve staví.

„V červnu 2017 započala spolupráce s vládní Agenturou pro sociální začleňování, jejíž cílem bylo provést výzkum o sociální a bytové situaci v Poličce. Na práci se společně s Agenturou podílely všechny složky města, které se zabývají sociální tématikou. V současné době je tato studie ve finální části. Město Polička získá ucelený a odborný materiál v této oblasti, který bude v průběhu následujících let využíván k rozhodování v sociální a bytové problematice. Závěrem bych konstatoval, že mě potěšila účast oslovených respondentů z řad občanů Poličky a rovněž velké poděkování patří pracovníkům Agentury pro sociální začleňování a složek města za jejich práci,“ hodnotí místostarosta Bc. Antonín Kadlec.

Konané debaty neměly vzhledem ke složení účastníků ambici zaznamenat všechny možné varianty problematických situací spojených s bydlením ani vytvořit sociologicky reprezentativní vzorek. Je možné, že existuje i řada lidí, jejichž zkušenosti mohou být pozitivní, ale že tito neměli vzhledem k charakteru setkání potřebu se jich zúčastnit. Z hlediska demografického vývoje města je také zřejmé, že nedostupnost bydlení není zdaleka jediným důvodem současného odlivu obyvatel města, což je potřeba reflektovat při jiných příležitostech. Cíle realizovaných debat se tak omezily na sdílení zkušeností a názorů účastníků s problematikou dostupnosti bydlení a tím i zapojení občanů do diskuze o budoucí podobě bytové politiky města. Všem organizátorům i účastníkům diskuzí tímto děkujeme za věnovaný čas i obětavou pomoc při realizaci celé akce.

 

Martin Šmoldas

Agentura pro sociální začleňování

 

 

 

Vložil Šauerová Naděžda (18.7.2018), přečteno 1038x

Právě procházíte:

Úvod | Sociální služby | Občané Poličky se vyjadřovali k problematice dostupnosti bydlení