Město Polička

Pocitová mapa horka – jak vnímají změnu klimatu sami občané?

TISKOVÁ ZPRÁVA

Kde se cítí občané města v čase horkých letních dní příjemně a kde nepříjemně? Kde jim chybí zeleň a jak by zlepšili nakládání s vodou?

V průběhu června byla zveřejněna tzv. Pocitová mapa horka, kdy měli občané možnost zaznačit místa, kde se v době horka cítí příjemně, kde nepříjemně a která místa by z tohoto pohledu vylepšili. Součástí Pocitové mapy byla také doplňující anketa.  A jak tedy vnímají město v době letních veder občané? S hlavními výstupy Vás zde chceme seznámit.

Nejpříjemnější místa – Liboháj a park

Jako nejvíce pozitivní jsou vnímány lokality s významným podílem zeleně. V případě Poličky se jedná o dvě lokality – park u centra města a dále lesopark Liboháj. Zatímco park u Synského rybníka slouží k trávení volného času spíše na kratší dobu návštěvníkům a obyvatelům centra města, park Liboháj slouží k relaxaci a vycházkám v době horka již ve volném čase lidí. Jedná se tedy o dvě klíčové lokality, které by bylo vhodné chránit a nadále rozvíjet pro potřeby obyvatel.

„Město má v oblasti Liboháje své rozvojové záměry, které jsou v souladu s požadavky občanů.“ říká Zdeněk Frélich ze společnosti Ekotoxa, zpracovatel Pocitové mapy horka. „Dostupné lesoparky mají pro příjemný život ve městech v době horka čím dal větší potenciál. Města zde mohou zajistit vhodný mobiliář, podpořit bezpečnost a nabídnout větší prostor pro sportovní a další volnočasové aktivity.“  

Více pozitivních hlasů také směřovalo do krajiny jižně od města podél Jánského potoka. Lidmi je zde oceňována příjemná mozaika luk, lesních porostů a vodních ploch. I tuto část krajiny je možné šetrně rozvíjet tak,

Nepříjemná místa v době horka – historické centrum města, silice a parkoviště bez zeleně

Naopak nejméně příjemně jsou vnímány lokality s nedostatkem zeleně, stínu a velkým množstvím zpevněných povrchů. Nejčastěji bylo zmiňováno Palackého náměstí, respektive historické centrum města obecně. Důvodem je pocit horka z rozpálené dlažby a zpevněných povrchů, omezené množství zeleně, nízké profukování a nedostatek stínu.

Mezi další lokality, které byly zmiňovány častěji, patří lokalita autobusového a vlakového nádraží, výrobní areály v severní části města, parkoviště u Tesca, Penny Marketu, u Zimního stadionu, některé ulice – nejčastěji byla uváděna Hegerova.  Na koupališti byl zmíněn nedostatek zastínění, u řady polních cest v krajině nebo cyklostezek lidem chybí zeleň. U Synského rybníka je uváděn zápach, který je v době horka intenzívnější

„Většina historických center měst v Česku má obdobný problém, Polička není výjimkou.“ komentuje výstupy František Jurečka z Ekotoxy. „Proto vnímáme jako velkou příležitost projekty typu revitalizace náměstí B. Martinů, pokud budou řešeny opravdu komplexně, tj. i s ohledem na aspekt přehřívání.“

Doporučení občanů – pítka, mlžítka, zeleň v krajině

Respondenti mohli přinášet také svá vlastní doporučení, jak zlepšit prostředí ve městě nebo nakládání s dešťovou vodou. Lidé byli dotazováni, která místa ve městě zlepšovat a rozvíjet tak, aby se v nich v době horka a veder lépe žilo. Dále byli dotazováni, kde doplnit zeleň.

Zobecněně platí, že jsou doporučována řešení nedostatků v místech, kde se cítí respondenti nepříjemně – např. doplňování zeleně na veřejných prostranstvích a parkovištích aj.  Ze strany obyvatel města se objevila řada konkrétních návrhů a doporučení, která by mohla zatraktivnit veřejná prostranství nebo další lokality jak v dobách horka, tak i obecně.  Mezi příklady návrhů patří:

Doplnění pítek do centra města, parku u hradeb a dalších lokalit

Doplnění zeleně nebo altánku na koupaliště

Palackého náměstí – mlžítko, doplnění zeleně, lavičky do stínu

Doplnění zeleně podél cest v krajině

„Všem respondentům děkujeme za jejich podněty a čas.“ říká Zdeněk Frélich. „Je jasné, že některé návrhy mají svá omezení, jako jsou majetkové vztahy nebo ochranná pásma technické infrastruktury. Ale všechny odpovědi jsme zaznamenali a budeme s nimi pracovat při dalších návrzích.“

Jak se na probíhající změny lépe adaptovat?

Do podzimu bude probíhat příprava návrhové části adaptační strategie. Z analýz vyplynulo několik tematických okruhů, kterými se budou zpracovatelé ve spolupráci s městem zabývat. Za hlavní témata a cíle, které budou rozpracována do konkrétnějších adaptačních opatření, lze považovat tyto:

Zlepšování stavu krajiny v oblasti retence vody a zeleně

Zlepšování stavu veřejných prostranství a adaptace na vysoké teploty

Zlepšení nakládání s dešťovou vodou ve městě

Adaptační opatření na budovách

Na návrhovou část bude navazovat akční plán, který bude obsahovat konkrétní projekty.

O dalším postupu budete informováni v rámci dalších čísel Jitřenky.

Autor: Mgr. Zdeněk Frélich – EKOTOXA s.r.o.

777 024 136

zdenek.frelich@ekotoxa.cz