Polička

Oficiální stránky města

Česky
English
Deutsch

Slavné osobnosti

AULÍČEK, Dominik (1734 v Poličce - 1803)

sochař (žák Františka Pacáka) a modelér porcelánu, autor řady modelů pro slavnou bavorskou porcelánku v Nymphenburgu, v níž pracoval od roku 1764 - Městské muzeum a galerie v Poličce vlastní řadu jeho prací.

BOROVSKÝ, Bořivoj (1933 v Poličce - 2012)

Výtvarná studia absolvoval v letech 1954-1958 na Vysoké škole pedagogické v Praze u profesora Cyrila Boudy. Od roku 1962 po více než třicet let učil základy malby studenty katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty v Hradci Králové, kde byl v roce 1990 jmenován docentem pro obor malba. Na jeho malířskou tvorbu měla vliv krajina z okolí rodné Poličky – od realistického přístupu přechází okolo roku 1960 k imaginativní tvorbě, byť i zde často potkáváme oblaka z vysočinského nebe. Ve svých obrazech nepostihoval viděnou skutečnost, ale podstatu této skutečnosti. Vytvářel tak skutečnost novou. Spolu s obrazy je v jeho díle hojně zastoupena kresba a grafika – lept i experimentální postupy. 

BROMOVÁ, Veronika (1966 v Poličce)

žije v Praze a Poličce, absolventka Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze, věnuje se především fotografii, počítačově manipulované fotografii a instalacím, patří k významným postavám české výtvarné generace 90. let, vystavovala a je zastoupena v řadě prestižních institucí (mj. Centre G. Pompidou Paris, Bienále výtvarného umění v Benátkách 1999, Galerie hl. města Prahy) i v Městském muzeu a galerii v Poličce.

BŘEZOVSKÝ, Bohuslav (1912 - 1976)

rodák z Rohozné - v Poličce studoval gymnázium (poté práva a filozofii v Praze), spisovatel a dramatik, v řadě románů použil motivy z Poličska (Věční milenci, Lidé v květnu a Železný strop), pro děti napsal knihu Tajemný hrad Svojanov.

BUKÁČEK, František Ing. (1882 - 1970)

 rodák z Křižánek - od roku 1908 žil v Poličce, významný vlastivědný pracovník a publicista (povoláním geodet), autor řady publikací (Kroj poličského panství, Zdobení horáckého skla) a studií v časopisech, starosta Musejního spolku „Palacký“ a druhý zakladatel poličského muzea - o obohacení jeho sbírek se významně přičinil, zejména u textilu a tzv. horáckého skla, jehož byl významným a uznávaným znalcem, zakladatel a organizátor Východočeských uměleckých salonů.

BUKÁČEK, František, akademický malíř (1910 - 1988)

rodák z Křižánek - od roku 1946 žil v Poličce, absolvent Akademie výtvarných umění v Praze (třída prof. Nechleby), původně figuralista (autor řady zdařilých portrétů), později se orientoval na malbu květin a zátiší.

BUREŠ, Miloslav (1909 v Poličce - 1968)

básník a prozaik - jádrem jeho tvorby je poezie věnovaná Českomoravské vysočině (Zpěv na Justina Michla, Utkáno z pramenů, Slunce zapadá do hlíny), je autorem řady próz (Píseň lněných polí, Země v oblacích, Hory mají srdce v člověku) a souborů lidových pověstí (Zpívající lípa, Veselé pohádky). Skladby Otvírání studánek, Legenda z dýmu bramborové nati, Romance z pampelišek a Mikeš z hor zhudebnil Bohuslav Martinů.

ČERNÝ, Jan (1907 - 1978)

rodák z Rychnova u Hlinska, řezbář a sochař, absolvent Státní odborné školy pro zpracování dřeva v Chrudimi a Státní umělecko-průmyslové školy v Praze (prof. J. Mařatka a K. Štipl), zakladatel družstva na výrobu hraček v Pusté Kamenici, profesor Státní sklářské školy v Železném Brodě - se svými žáky vyvinul a prakticky uplatnil originální technologii tavení skla ve formách a jeho využití v prefabrikální mozaice, zvláště k reprodukování sochařského modelu ve skle. Největší soubor těchto skleněných plastik chová ve svých sbírkách Městské muzeum a galerie v Poličce.

EISELT, Bohumil (1831 v Poličce - 1908)

lékař-univerzitní profesor, docent speciální patologie, pak profesor I. lékařské kliniky a primář I. oddělení, první český učitel lékařské fakulty v Praze (po své habilitaci přednášel výhradně česky), zakladatel prvého českého lékařského vědeckého listu, Časopisu českých lékařů, autor množství odborných lékařských knih a statí, štědrý mecenáš mnohých dobročinných akcí v Poličce.

EISELT, Jan Nepomuk (1805 - 1868)

rodák z Prahy, v letech 1830-36 zastával v Poličce funkci městského fysika (jeho úkolem byla všeobecná zdravotní péče o obyvatelstvo); byl průkopníkem lékařské prevence a hygieny. Z jeho četných, výhradně německy psaných statí, mají pro Poličku zásadní význam Die königl. böhm. Leibgedingstadt Polizcka, in historisch-medicinisch-topographischer Beziehung (Královské české věnné město Polička z historického, lékařského a místopisného hlediska) a Die königl. böhmische Leibgedingstadt Polička vor, während und nach dem Brande am 10. Juli 1845 (Královské české věnné město Polička před, během a po požáru 10. července 1845).

HEGER, Hynek Jakub (1808 v Poličce - 1854)

zakladatel českého těsnopisu, od roku 1842 vedl soukromý těsnopisný ústav ve Vídni, v roce 1844 ustanoven profesorem stenografie na vídeňské univerzitě, roku 1848 byl oficiálním stenografem kroměřížského sněmu. V roce 1849 vydal Krátké navedení k těsno čili rychlopisu pro čtyři hlavní slovanské jazyky (český, polský, illyrský a ruský).

HNĚVKOVSKÝ, Šebestián (1770 - 1847)

rodák ze Žebráku - v letech 1826-36 působil jako purkmistr v Poličce, básník - právě v Poličce pracoval na konečné podobě své rozsáhlé básně Děvín.

HONSA, Jan (1876 - 1937 v Poličce)

rodák z Tisové u Vysokého Mýta, malíř a grafik, absolvent Akademie výtvarných umění v Praze (třída prof. Mařáka), většina jeho krajinomaleb zachycuje Podorlicko a Vysočinu (nejlepší část díla vznikla v letech 1912-17 na Poličsku a Litomyšlsku), poslední čtyři léta svého života prožil v Poličce, kde pobýval na pozvání svého dlouholetého přítele ing. F. Bukáčka.

KADLEC, Josef (1894 - 1959)

rodák z Borové, sochař a medailér, absolvent Odborné školy sochařskokamenické v Hořicích a Uměleckoprůmyslové školy v Praze, autor mnoha soch na Poličsku, mj. pomníku padlých v první světové válce a pamětní desky Bohuslavu Martinů v Poličce, pomníku padlým v Sádku, pamětní desky na hradě Svojanově, sochy Osvobození ve Svitavách a mnohých dalších.

LICHTÁG, Jan (1898 v Poličce - 1985)

sochař a keramik, absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (třída prof. Drahoňovského), rok působil ve Státní porcelánce v Sčvres a Limoges, poté na Státní odborné škole pro porcelánový průmysl v Karlových Varech a na Škole uměleckých řemesel v Brně; autor řady pamětních desek, mj. pamětní desky A. Muchy v Ivančicích, ak. Bechyně v Praze a mnohých dalších. Sbírku jeho díla vlastní Městské muzeum a galerie v Poličce.

MARTINŮ, Bohuslav (1890 v Poličce - 1959)

hudební skladatel, využil podnětů soudobé evropské hudby, těžil z české hudební tradice a z české a moravské lidové poezie a písně. Skládal symfonie, opery (Hry o Marii, Veselohra na mostě, Divadlo za branou, Julietta, Mirandolina, Řecké pašije), hudbu komorní, vokální (zejm. cykly madrigalů), kantátu Kytice, cyklus komorních kantát Mikeš z hor, Legenda z dýmu bramborové nati, Romance z pampelišek, Otvírání studánek (na slova Miloslava Bureše), balet Špalíček. V letech 1923-40 žil zejména ve Francii, 1941-53 v USA, od 1953 v Evropě - Francie, Itálie, Švýcarsko; ve vlasti naposledy pobýval v roce 1938. Zemřel v Liestalu ve Švýcarsku (v roce 1979 ostatky převezeny do Československa a uloženy v rodinném hrobě). http://www.cbmpolicka.cz/
 

MICHL, Josef Václav Justin (1810 v Poličce - 1862)

národní buditel a literární historik - autor Ouplnýho literaturního letopisu, Pravopisu illyrského, Soustavy jazyka českého; jeho osudy zpracovala Teréza Nováková v románě Drašar.

NOVÁKOVÁ, Teréza (1853 - 1912)

rodačka z Prahy, spisovatelka, jejíž dílo vyrostlo z poznání života lidu východních Čech a podává jeho obraz i s jeho svébytným náboženským myšlením: romány „Jan Jílek“ z prostředí Lubné a Širokého Dolu, „Jiří Šmatlán“ z Telecího a Borové, „Na Librově gruntě“ z Nedvězího a Bystrého, „Drašar“ z Poličky a Březin. Cenná jsou její etnografická pozorování z Vysočiny - Kroj lidový a národní vyšívání na Litomyšlsku, Východočeské lomenice, Potulky po Čechách východních a další.

PACÁK, Jiří František (cca 1670 - 1742)

sochař, otec níže uvedeného F. Pacáka, rodák ze Starého Rokytníku u Trutnova. V Poličce žil v letech 1716-1719 a v roce 1727 zde vytesal sochy sv. Michaela a sv. Jiří (dnes na kašnách), sv. Jana Nepomuckého (při jižní stěně radnice) a v letech 1727-1731 morový (mariánský) sloup; pravděpodobně vyřezal i sošky Kalvárie pro radniční kapli.

PACÁK, František (1713 - 1757)

sochař, syn předcházejícího, rodák z Luže - v roce 1748 v Poličce vyřezal čtrnáct zastavení Křížové cesty pro kostel sv. Jakuba (s výjimkou částí dvou zastavení zničena při požáru v roce 1845). Zastavení byla tvořena volnými figurami v životní velikosti.

PODHAJSKÝ, Vincenc (1840 v Poličce - 1918)

učitel, školský a kulturní pracovník, iniciátor vzniku Musejního spolku „Palacký“, který položil základy sbírek Městského muzea a galerie v Poličce, autor Krasopisných vzorů pro školu a dům a dalších pojednání.

POPELKA, František (1908 v Poličce - 1989)

dlouholetý pracovník Městského muzea v Poličce, houslista, bibliofil a významný propagátor díla Bohuslava Martinů.

SÍLA, Josef Václav (1908 - 1989)

rodák ze Širokého Dolu, akademický malíř, absolvent Akademie výtvarného umění v Praze (prof. O. Nejedlý), hlavním námětem jeho obrazů byly krajinné motivy Vysočiny.

SION, Zbyšek (1938 v Poličce)

žije v Praze a Poličce, absolvent Akademie výtvarných umění v Praze, významný český malíř, náležející svou tvorbou 60. let do proudu české strukturální malby a později k figurální malbě groteskního a moralistního zaměření. V expozici Městského muzea a galerie je nejrozsáhlejší stálá expozice jeho obrazů.

SMOLA, Josef (1809 - 1867 v Poličce)

rodák z Dobrušky, městský lékař, významný pokrokový činitel v Poličce, v roce 1848 hejtman Národní gardy, v letech 1848-51 a 1865-66 poličský purkmistr, resp. starosta místní obce (druhý purkmistr města Poličky a první starosta místní osady), hlavní organizátor stavby kostela sv. Jakuba a Měšťanského pivovaru.

ŠAFF, Vojtěch Eduard (1865 v Poličce - 1924)

sochař a modelér, autor řady sochařských děl: Dívčí válka (16 m dlouhý reliéf v Městském muzeu), Léda s labutí, Naše vinobraní, pomník M. Jana Husa v Liboháji, pamětní deska J. Smoly v Riegrově ulici, sochy pro fasádu Národního muzea v Praze a další. Největší díla vytvořil ve svém vídeňském ateliéru - průřez jeho životním dílem představuje Městské muzeum v expozici starého umění.

ŠEMBERA, Josef (1794 - 1868)

rodák z Vysokého Mýta, v letech 1838-46 působil v Poličce jako silniční komisař. Geometr, významný kreslíř a grafik, autor soudobých pohledů na poličské náměstí a vedut města.

ŠINDLER, Jiří (1922 v Poličce)

absolvent Státní grafické školy v Praze a Státní umělecko-průmyslové školy v Praze (prof. A. Strnadel), profesor Střední umělecko-průmyslové školy v Brně (obor písmo a propagační grafika), věnuje se především knižní ilustraci a úpravě knih, kaligrafii, návrhům uměleckých vazeb a volné grafie. Svérázným oborem je budování labilů - kamenných objektů ve volné přírodě.

ŠINDLER, Vladimír (1891 - 1961 v Poličce)

rodák z Morkovic na Moravě, malíř a grafik, ústředním tématem jeho obrazů, kreseb i množství dřevorytů je Vysočina.

ŠKACHA, Vladimír (*17. 5. 1920 Polička, †23. 3. 1987 Toronto /Kanada/)

Aktivní účastník protifašistického odboje. V červenci 1939 uprchl z Protektorátu do Polska, odkud byl přepraven do Francie, kde se stal příslušníkem československé jednotky. Po pádu Francie byl spolu s dalšími evakuován do Velké Britanie, kde se později přihlásil do paravýcviku pro nasazení v týlu nepřítele. V prosinci 1941 byl spolu s Janem Zemkem vysazen v Protektorátu (výsadek Silver B). Nepodařilo se jim však navázat kontakt s odbojem a do konce války se skrývali – V. Škacha byl gestapem zatčen 3. ledna 1945 a poslán do koncentračního tábora, kde byl osvobozen americkou armádou.

ŠMÍD, Bohuslav (1895 - 1982)

architekt a stavitel, v letech 1923-48 majitel stavební firmy v Poličce, autor řady pozoruhodných funkcionalistických staveb (Masarykova základní škola, Šmídova vila a další).

VÍTÁK, Antonín Konstantin (1835 - 1906)

rodák z Čáslavi - v letech 1878-99 působil v Poličce. Učitel, teoretik pedagogiky předškolního věku, spoluzakladatel časopisu Jitřenka, od roku 1862 vydavatel prvního pedagogického časopisu na Moravě Pěstoun moravský (tisk u Antonína Augusty v Litomyšli), autor řady statí - Paměti starého učitele-vlastence, Životopisný nástin Floriána Findejse a dalších.

ZÁKREJS, František (1839 v Poličce - 1907)

dramatik, spisovatel, literární a divadelní kritik. Redigoval Všeobecnou knihovnu, Ústřední knihovnu, Posla z Prahy, Národní bibliotéku a další časopisy, zakladatel Jednoty českých dramatických spisovatelů, vedl rubriku Divadelní rozhledy v časopise Osvěta, autor četných divadelních her - Národní hospodář, Naši vyhráli, Národovci. Snad nejproslulejší jeho hrou je Anežka, truchlohra z poličského prostředí na motivy pověsti sepsané korouhevským rodákem, pozdějším sídelním kanovníkem vyšehradským Josefem Ehrenbergerem pod názvem Poslední poprava na Šibeničném vrchu.

Vložil Šauerová Naděžda (6.8.2005), přečteno 16173x

Právě procházíte:

Úvod | O městě | Slavné osobnosti