ORP POLIČKA

V souladu s ustanovením § 106 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, ustanovením § 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ustanovením § 12, 13 a 14 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a ustanovením čl. 3, odst. 3 Směrnice Ministerstva vnitra České republiky č.j. MV-117572-2/PO-OKR-2011, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností a krizového štábu obce

vydávám

Statut

Krizového štábu obce s rozšířenou působností POLIČKA

Článek 1

Úvodní ustanovení

Krizový štáb obce s rozšířenou působností je zřízen v souladu s ustanovením § 18 odst. 3 písm. a) a § 24b odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jako pracovní orgán starosty obce s rozšířenou působností Polička (dále jen „starosta“) k řešení mimořádných událostí a krizových situací ve správním obvodu obce s rozšířenou působností a je současně krizovým štábem pro území správního obvodu obce.

Článek 2

Působnost krizového štábu obce s rozšířenou působností

Krizový štáb obce s rozšířenou působností svolává starosta v případě, že:

je vyhlášen nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav pro celé území státu nebo pro správní obvod obce s rozšířenou působností,

je vyhlášen stav nebezpečí pro celý správní obvod obce s rozšířenou působností nebo pro jeho část,

jej použije ke koordinaci záchranných a likvidačních prací na základě žádosti velitele zásahu,

je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra ČR při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací,

jde o úkol prováděný při cvičení orgánů krizového řízení nebo cvičení složek integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“), nebo

je tento postup nezbytný pro řešení mimořádné události a není splněna některá z podmínek uvedených v písmenech a) až e).

Krizový štáb obce s rozšířenou působností svolává předseda krizového štábu operativně, zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení hrozící nebo vzniklé mimořádné události nebo krizové situace a k přijetí krizových opatření, zpravidla spojených s nezbytným omezením základních práv a svobod.

Krizový štáb obce s rozšířenou působností projednává možnost řešení mimořádné události nebo krizové situace a navrhuje opatření předsedovi krizového štábu (starostovi) a to zejména na základě podkladů členů Bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností Polička a členů stálé pracovní skupiny krizového štábu obce s rozšířenou působností (dále jen „stálá pracovní skupina“), pokud předseda krizového štábu rozhodl o zahájení její činnosti.

Článek 3

Složení krizového štábu obce s rozšířenou působností

Předsedou krizového štábu je starosta, který jmenuje a povolává členy krizového štábu.

Místopředsedou krizového štábu je místostarosta (ka) obce s rozšířenou působností, který zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti, nebo v době, kdy starosta nevykonává svoji funkci.

Tajemníkem krizového štábu je tajemník bezpečnostní rady

Členy krizového štábu obce s rozšířenou působností jsou:

členové bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností,

členové stálé pracovní skupiny.

Členy stálé pracovní skupiny jsou:

tajemník krizového štábu,

vedoucí stálé pracovní skupiny,

zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazeni do obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

zástupci základních složek IZS,

externí odborníci, specialisté právnických a fyzických podnikajících osob a další fyzické osoby, přizvané předsedou krizového štábu na základě skutečné potřeby a s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace.

Předseda krizového štábu rozhodne podle druhu mimořádné události, nebo krizové situace o zahájení činnosti stálé pracovní skupiny, nebo její části a o povolání osob uvedených v odst. 5 písm. c až e.

Vedoucího stálé pracovní skupiny určuje předseda krizového štábu ze  zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu obce s rozšířenou působností, zpravidla však tajemníka obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

Stálá pracovní skupina při řešení krizové situace, nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací, jedná nepřetržitě a připravuje podklady pro jednání krizového štábu, jehož je součástí.

Technický a obslužný personál není součástí krizového štábu obce s rozšířenou působností, je podřízen vedoucímu stálé pracovní skupiny.

V případech, kdy je v době povodní vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, stává se povodňová komise obce s rozšířenou působností součástí krizového štábu obce s rozšířenou působností, resp. povodňová komise obce součástí krizového štábu obce.

Článek 4

Struktura krizového štábu

Organizační členění stanoví Struktura krizové štábu obce s rozšířenou působností (dále jen struktura) v samostatném dokumentu, který je projednán a schválen bezpečnostní radou.

Článek 5

Úkoly členů krizového štábu obce s rozšířenou působností

Předseda krizového štábu:

rozhoduje o svolání krizového štábu obce s rozšířenou působností,

řídí práci krizového štábu obce s rozšířenou působností.

Členové bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností:

koordinují v rámci své působnosti činnost složek IZS a zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

podávají předsedovi krizového štábu návrhy na vyhlášení stavu nebezpečí a stanovení krizových opatření,

plní další úkoly na základě rozhodnutí předsedy krizového štábu v rámci své působnosti.

Tajemník krizového štábu:

připravuje podklady pro rozhodování předsedy krizového štábu,

podílí se na řízení činnosti stálé pracovní skupiny krizového štábu,

zabezpečuje součinnost s Krizovým štábem Pardubického kraje a dalšími krizovými štáby, orgány krizového řízení a dalšími subjekty podílejícími se na řešení mimořádné události nebo krizové situace,

eviduje úkoly, kontroluje jejich plnění a informuje o nich předsedu krizového štábu.

Stálá pracovní skupina krizového štábu:

vedoucí stálé pracovní skupiny:

analyzuje vývoj mimořádné události nebo krizové situace a dokumentuje postup řešení,

řídí a organizuje činnost stálé pracovní skupiny, včetně směnného provozu,

organizuje v součinnosti se složkami IZS, součinnostními orgány a organizacemi ochranu obyvatel postiženého území, včetně zajištění jejich zásobování a humanitární pomoci,

zajišťuje ukládání a využívání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci
a povinnosti poskytovat věcné prostředky,

zpracovává závěrečnou zprávu o řešení mimořádné události nebo zprávu o hodnocení krizové situace a přijatých opatřeních,

plní další úkoly dle pokynů předsedy krizového štábu a požadavků tajemníka krizového štábu.

zaměstnanci obce:

připravují podklady pro rozhodovací činnost předsedy krizového štábu včetně návrhů řešení,

sledují, analyzují a vyhodnocují průběh mimořádné události nebo krizové situace a opatření přijímaná orgány krizového řízení, složkami IZS a územními správními úřady,

dokumentují postupy řešení mimořádné události nebo krizové situace, vedou přehled o nasazených silách a prostředcích a o ostatních disponibilních silách využitelných pro řešení mimořádné události a krizové situace,

podporují činnost hejtmana nebo starosty při koordinaci záchranných a likvidačních prací,

zajišťují provedení úkolů ochrany obyvatelstva,

zabezpečují informovanost obyvatelstva a hromadných informačních prostředků,

analyzují dopady krizových opatření v území, pro které byl vyhlášen krizový stav a navrhují jejich změny,

vedou evidenci finančních nákladů souvisejících s řešením mimořádné události nebo krizové situace,

podílí se na organizačním zabezpečení materiální, technické a informační podpory nasazeným silám a prostředkům,

plní další úkoly dle pokynů předsedy krizového štábu, požadavků tajemníka krizového štábu a vedoucího stálé pracovní skupiny krizového štábu.

zástupci složek IZS, přizvaní externí odborníci a specialisté:

soustřeďují informace o stavu sil a prostředků své složky, resp. organizace, kterou v krizovém štábu obce s rozšířenou působností zastupují, vedou celkový přehled jejich nasazení a rozpracovávají návrhy jejich využití,

zajišťují plnění úkolů vyplývajících z jednání krizového štábu ve složce, resp. organizaci, kterou zastupují,

připravují technickou a informační podporu nasazeným silám a prostředkům své složky, resp. organizace, kterou zastupují,

zástupce HZS Pardubického kraje zajišťuje zpravidla vzájemnou komunikaci stálé pracovní skupiny s operačním a informačním střediskem IZS zřízeným u HZS Pardubického kraje (dále jen „KOPIS IZS“ a „HZS kraje“),

plní další úkoly dle pokynů předsedy krizového štábu, požadavků tajemníka krizového štábu a vedoucího stálé pracovní skupiny krizového štábu.

Stálá pracovní skupina eviduje veškeré informace související s činností krizového štábu, tj. došlé i odeslané písemnosti, faxy, zprávy elektronické pošty, písemnosti vytvořené a podklady připravené členy krizového štábu, zvukové záznamy a zápisy ze zasedání apod.

Článek 6
Jednací řád krizového štábu

Pravidla a další podrobnosti jednání krizového štábu stanoví Jednací řád Krizového štábu obce s rozšířenou působností Polička v samostatném dokumentu, který je projednán a schválen bezpečnostní radou.

Článek 7

Pracoviště krizového štábu obce s rozšířenou působností

Pro zasedání krizového štábu obce s rozšířenou působností se využívá zasedací místnost v budově MěÚ, Palackého nám. 160, pokud předseda krizového štábu nerozhodne jinak.

Pro činnost stálé pracovní skupiny a činnost odborných skupin se využívají vhodné prostory obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

Organizační přípravu a materiální vybavení pracoviště krizového štábu obce s rozšířenou působností zajišťuje tajemník krizového štábu v součinnosti s oddělením odboru správy majetku obecního úřadu obce s rozšířenou působností.  

Pokud předseda krizového štábu rozhodne o svolání krizového štábu obce s rozšířenou působností, předurčené prostory, např. u složek IZS nebo spolupracujících orgánů a organizací, zajišťují organizační a materiální vybavení a technický a obslužný personál tyto subjekty.

Článek 8

Svolání krizového štábu obce s rozšířenou působností

Krizový štáb obce s rozšířenou působností svolává předseda krizového štábu v případech uvedených ve čl. 2 odst. 1.

Článek 9

Spolupráce krizových štábů

Krizový štáb obce s rozšířenou působností spolupracuje a udržuje spojení s krizovým štábem kraje, krizovými štáby sousedních obcí s rozšířenou působností, krizovými štáby složek IZS a spolupracujících orgánů a organizaci, pokud to vyžaduje řešení mimořádné události nebo krizové situace.

Spolupráce a zasílání dokumentů nezbytných pro řešení mimořádné události nebo krizové situace mezi krizovým štábem kraje a krizovými štáby obcí s rozšířenou působností probíhá formou standardizovaných hlášení. K předávání standardizovaných hlášení využívají krizové štáby KOPIS IZS.

Krizový štáb obce s rozšířenou působností zasílá krizovému štábu kraje cestou KOPIS IZS a současně i přímo sekretariátu krizového štábu kraje standardizované hlášení s informací o vývoji mimořádné události nebo krizové situace, vždy po úvodním zasedání krizového štábu obce s rozšířenou působností a dále nejpozději v 7:00 a v 17:00 hodin, pokud hejtman Pardubického kraje nestanoví jinak.

Článek 10
Závěrečná ustanovení

Statut Krizového štábu obce s rozšířenou působností Polička byl projednán v Bezpečnostní radě obce s rozšířenou působností Polička a schválen starostou města dne 10. září 2012. Nabývá účinnosti dnem 10. září 2012.

Tímto se ruší Statut krizového štábu obce s rozšířenou působností Polička ze dne 9. listopadu 2006, kterým byl ustanoven krizový štáb obce s rozšířenou působností Polička.

Jaroslav Martinů

starosta

obce s rozšířenou působností