Intaktně dochovaný renesanční kostel vystavěl před rokem 1580 Ambrož Vlach (patrně v Čechách usedlý Ital). Jedná se o síňové trojlodí téměř čtvercového půdorysu s užším trojboce zakončeným kněžištěm s opěráky. Při jižní a severní straně trojlodí jsou čtvercové předsíňky, přistavené patrně teprve dodatečně, u severní předsíňky šnekové schodiště na kůr a půdu, při severní stěně kněžiště je okolo roku 1658 (nebo 1690) přistavěná sakristie, mezi sakristii a předsíňku byl vsunut přístavek Božího hrobu. Střecha je sedlová, značně strmá, zakončená věžičkou, na jejímž vrcholu je umístěna z plechu vysekaná Smrtka s napřaženou kuší. Krov je naprosto unikátní (vystavěný na dvě stolice) a nemá obdobu v celé ČR.

Vnějšek kostela je gotizující - opěrný systém a hrotitá okna, vnitřek je však již renesanční. V trojlodí stojí tříramenná literátská kruchta na masivních hranolových pilířích, triumfální oblouk je pokryt výzdobou v podobě kazetového vzorce s městským znakem ve vrcholu, křížová klenba trojlodí je na hranách zdobena štukovými pásy s jemnou ornamentikou, arkády pak pletenci, vejcovci a vavříny. Hlavní oltář byl zhotoven okolo roku 1770, oltářní obraz “Pád pyšných andělů”, malovaný v 18. století Františkem Korompayem z Brna, přemaloval v roce 1885 Jan Umlauf z Kynšperka; postranní oltáře jsou nové. Kazatelna s reliéfy Mojžíše a desek s desaterem pochází z roku 1777.

Před jižním vchodem je náhrobek hudebního skladatele Bohuslava Martinů (1890-1959). V r. 1978 zde byla na vlastní přání (po úmrtí ve Francii) pochována manželka Charlotte Martinů. Na základě její poslední vůle došlo ke komplikovanému vyjednávání o převozu ostatků B.Martinů ze Švýcarska do Poličky r. 1979. V roce 1984 byl pořízen nový žulový horizontální náhrobek od Milana Knoblocha, zajímavý symbolickým odkazem na Otvírání studánek a „skrytým“ motivem kříže. Od hrobu je přímý pohled na věž kostela sv. Jakuba, kde se ve světnici pověžného B. Martinů narodil.