Město Polička

O městě

Malebné historické město Polička, rodiště hudebního skladatele Bohuslava Martinů, je vstupní branou do jednoho z nejkrásnějších koutů Českomoravské vrchoviny, Žďárských vrchů. Město, které leží ve výšce 555 metrů nad mořem, bylo založeno v roce 1265 králem Přemyslem Otakarem II.

Město Polička se pyšní několika „nej“, která nikde jinde nenajdete!

Rodná světnička Bohuslava Martinů

Se jménem Bohuslava Martinů je neodmyslitelně spjaté unikátní, romantické, i když pro život trochu nepraktické místo - malá světnička ve věži kostela sv. Jakuba v Poličce. Zde, ve výšce 36 metrů, se slavný skladatel narodil a žil se svojí rodinou. Vystoupejte 192 schodů do věže a odměnou bude nejen magické místo se světničkou vybavenou původním nábytkem rodiny Martinů, ale i krásný výhled na město Poličku a jeho okolí.

Poličské hradby

Mohutné kamenné hradby zpevněné 19 baštami, které v délce 1220 m obepínají celé historické jádro města, patří mezi nejzachovalejší hradební opevnění ve střední Evropě. Velmi pěkná je procházka kolem hradeb v parku nebo procházka přímo po ochozu hradeb s výkladem průvodce.

Palackého náměstí a jeho barokní skvosty

  • Poličská radnice patří mezi tři nejvýznamnější barokní radnice v zemi.  V budově radnice si mohou návštěvníci prohlédnout barokní kapli sv. Františka Xaverského a galerijní sbírky výtvarného umění.
  • Morový sloup NEPOSKVRNĚNÉHO POČETÍ PANNY MARIE je vysoký 22 metrů a dle mínění znalců nemá v Čechách sobě rovného. Sochy vytesal Jiří Pacák, jeden z nejvýraznějších představitelů východočeského vrcholně barokního sochařství.

Centrum Bohuslava Martinů v Poličce

Centrum zábavy, poznání i odpočinku. Interaktivní výstavy, dílny pro děti i dospělé.

Přijďte se bavit, zakládat město, dobově se odívat, poznávat historii, zařadit se mezi poličské ostrostřelce a nasát atmosféru života minulého století v tvorbě Bohuslava Martinů. Vstupte do světa křehké a barevné krásy v expozici Horáckého skla. Vyzkoušejte si znalosti historie nebo umění zpěvu v lavicích školní třídy, kde se malý Bohuslav učil. Expozice – Barevný svět Bohuslava Martinů, Historická třída Bohuslava Martinů, Historie města Poličky a okolí, Sklářství na Horácku.

Muzejní zahrada – místo konání koncertů, letního kina, divadel či besed pod širým nebem.

Hrad Svojanov

Hrad Svojanov leží v krásné krajině hlubokých lesů a je dnes jediným hradem u nás, kde se mísí gotika s empírem, tedy středověk s 19. stoletím. Majitelem hradu Svojanov je od roku 1910 město Polička. V letním období v areálu probíhá bohatý kulturní program.

Hrad Svojanov je místo jako stvořené pro rodinný či romantický výlet. Každá prohlídka interiérů hradu je vedena průvodci oděnými v dobových kostýmech. Hrad nabízí úplnou novinku a to unikátně rekonstruovaný dům zbrojnošů.

A nezapomeňte vyšplhat na hradní hlásku a rozhlédnout se po kraji, projít se po hradbách hradu a odpočinout si v zahradě. A pokud se vám nebude chtít z hradu Svojanova odjet domů, vyzkoušejte si, jak se žilo na hradě!  Hostinské pokoje ve stylu počátku 20. století jsou připraveny pro Vás. O vaše žaludky se postará výborná hradní restaurace!

Město Polička je městem festivalů

Nenechte si ujít pravidelně konané poličské festivaly. V dubnu jazzový – POLIČKA JAZZ, v květnu festival klasické hudby věnovaný poličskému rodákovi – MARTINŮ FEST, květnový rockový festival na poličském koupališti – POLIČSKÉ ROCKOUPÁNÍ, multižánrový festival konaný v jedinečném prostředí poličských hradeb v měsíci červenci – COLOUR MEETING POLIČKA, v srpnu oblíbený multižánrový festival, jehož hlavní scénou je poličské náměstí – FESTIVAL POLIČKA 555 a mezinárodní festival pantomimy, který se koná v září – MIME FEST.

Symboly města

Znak, logo, vlajka a fanfára

Úvodní fotografie ke článku

Vánoční výlohy v Poličce

Fotografie poličských vánočně vyzdobených výloh…

Úvodní fotografie ke článku

Adventní Polička

Vychutnejte si procházku naším vyzdobeným…

Úvodní fotografie ke článku

Jak vidím své město - Jitka Siváková

Podzimní fotografie města Polička zaslala Jitka Siváková,…

Úvodní fotografie ke článku

Užijte si krásy podzimní Poličky

Projděte se podzimní Poličkou a vychutnejte její krásy.  Pro…

Úvodní fotografie ke článku

Podzimní most - fotografie

 Autorem fotografií je pan Milan Pavliš a paní…

Úvodní fotografie ke článku

Svítání na Luckém vrchu - foto Jitka Siváková

Přinášíme opět další krásné…

Úvodní fotografie ke článku

Gotické opevnění

Mezi poličská nej patří mohutné kamenné…

Úvodní fotografie ke článku

Polička na konci roku 2019

Město Polička na konci roku 2019. Fotografie zaslal Patrik Dvořák.   

Úvodní fotografie ke článku

Hrad Svojanov

Uprostřed hlubokých lesů nad romantickým údolím…

Úvodní fotografie ke článku

Morový sloup na náměstí

Morový sloup na náměstí, vysoký 22 metry,…

Úvodní fotografie ke článku

Barokní skvosty na Palackého náměstí

Barokní radnice Podobu původní gotické radnice…

Úvodní fotografie ke článku

Rodná světnička Bohuslava Martinů

Pokud se odhodláte zdolat 192 schodů v kostelní věži,…

Válečné hroby a pietní místa

Město Polička zpracovalo přehled válečných hrobů a pietních míst na území Poličky a obcí spadajících pod obec s rozšířenou působností Polička.  V přehledném seznamu najdete fotografii každého pomníku, jeho gps souřadnice, text, který je na pomníku uveden a také mapku s jeho umístěním.  Přehled k dispozici zde. Podrobnější informace naleznete…

Úvodní fotografie ke článku

Maďarsko – Ebes

Obec Ebes se nachází v oblasti Hajdú –…

Švýcarsko - Meilen

Švýcarské městečko Meilen se nachází na břehu Curyšského jezera a v minulosti patřilo k největším vinařským oblastem Švýcarska. Spolupráce probíhá od roku 1993. Během historie našich vztahů došlo k významným akcím v oblasti kulturní výměny, přímo ve městě působí Společnost přátel Poličky. Obec Meilen přispěla městu Poličce…

Úvodní fotografie ke článku

Holandsko – Westerveld

Již několik let trvá spolupráce města Poličky s holandským…

Úvodní fotografie ke článku

Rakousko – Hohenems

Spolupráce s rakouským městem Hohenems trvá…

Úvodní fotografie ke článku

Architektonické památky

Město Polička bylo v počátcích své existence…

Zrádce

Do Poličky došla zpráva, že král Zikmund vypravil se vojensky proti nenáviděným husitům a táhne z Brna do Čech. Husitští Pražané zavčas vybídli vojenského komandanta města Poličky pana Ješka Sele z Lezníka k svědomité ostražitosti a k pečlivé ochraně městských hradeb. Den válečných příprav schýlil se ke konci. Značná vojenská posádka poličská čekala za hradbami a v parkánech na vojsko Zikmundovo. Byl listopadový večer r. 1421. Pan Ješek konaje přehlídku posádky došel s farářem Vavřincem k fortně, jejíž ochranu…

Škrkavka

Psal se r. 1421. Slunce pomalu a krvavě zapadalo za vzdálené lesnaté vrchy. Klid snášel se na zdejší krajinu, pyšnící se svěží zelení májovou; jenom kolem města Poličky rozléhal se neobvyklý ruch lidský. Spolčení Pražané a Táboři zastavili se zde na svém pochodu po východních Čechách, aby přiměli krajany k přijetí čtyř článků pražských. Jan Žižka z Trocnova vší mocí válečnou dobýval města; ale obleženci statečně mu odporovali. „Nebudu vás ničit, bratří! Hlad tak jako tak vydá nám město do rukou“, rozhodl se Žižka,…

Pověst o původu jména města Poličky

Zajisté stejného stáří jest jméno města Poličky jako město samo, není-li starší. Kterak jméno Polička vzniklo, nesnadno určiti. Vše, cokoli na vysvětlení a původ jména toho se uvádí, zakládá se na pouhých domněnkách. Jedna pověst o původu jména Poličky vypravuje takto: V první polovici třináctého století vrhnul se loupeživý a surový nepřítel Trstěnickou stezkou z Moravy do Čech až k Újezdu Bojanovskému na Chrudimsku a rozloživ se tu na zeleném návrší táborem, stanoviště své důkladně opevnil. Strašlivé věci vypravovali…

Poslední poprava na Šibeničním vrchu

Mladému truhláři Bedřichu Šlerkovi, než odešel ze světa na zkušenou, jak bývalo obyčejem, zaslíbila se Anežka Hájková, dívka sličná, ale chudobná, a ujistila jej, že dvě léta na něho bude čekati. Dvě léta minula, již třetí rok byl na sklonku, ale Bedřich se nevracel. Zašelť daleko za hranice vlasti, kdež dobře se mu dařilo, a cestou nazpět z přílišné námahy onemocněv, zdržel se. Anežce zemřela matka, a dívka nemajíc přítelíčka i nedostatkem strádajíc byla úplně opuštěna. Nikdo neměl pro ni slova útěchy, nikomu nenapadlo,…

Polička stanicí vojenské stráže

V dávných dobách pokrýval nynější Poličsko divoký temný prales. Pomezní hvozdy vůbec byly tehdáž přísně střeženy jako přirozená ochrana země před nepřítelem a jako útočiště. Pouze na některých místech prosekána byla nepřehlednou záplavou pomezních hvozdů cesta neschůdná a jen tak široká, aby se po ní jdoucí nosič nebo soumar, obtížený nákladem mohl druhému vyhnout. Chodili tudy nejen cizinci, hosté, obchodníci, nýbrž i vojsko a domácí obyvatelé. Naši předkové tyto úzké cesty snadno zatarasili pokácenými stromy,…

Obětavé měštky

Jednou v neděli léta Páně 1558 přišly paní Polyxeně vdově, sousedce na rynku, dvě paní na návštěva. Přišla paní purkmistrová Eliška a paní konšelová Magdalena, obě paní vážené a zámožné. Paní Polyxena, bílá stařenka, milá a skromná, uvítala je jako dobré, staré známé. Když se paní při stole usadily, povzdychla paní purkmistrová: “Zdali slyšela jste, paní sousedko, poslední novinu, která nás všechny hluboce zarmoutila?” “Nic jsem neslyšela”, odvětila stará paní; “nechodím mezi lidi a nepřeptávám se na nic”. Paní…

Slavné osobnosti

AULÍČEK, Dominik (1734 v Poličce - 1803) sochař (žák Františka Pacáka) a modelér porcelánu, autor řady modelů pro slavnou bavorskou porcelánku v Nymphenburgu, v níž pracoval od roku 1764 - Městské muzeum a galerie v Poličce vlastní řadu jeho prací. BOROVSKÝ, Bořivoj (1933 v Poličce - 2012) Výtvarná studia absolvoval v letech 1954-1958 na Vysoké škole pedagogické v Praze u profesora Cyrila Boudy.…

Vývoj obyvatelstva

1567 ve městě a na předměstí napočteno 202 sousedů s rodinami1584 stálo uvnitř hradeb 129 velkých domů a 73 chalup, na předměstích 41 domů a 43 chalup - počet všech obyvatel by bylo možno odhadnout zhruba na 1100 až 1200 lidí 1619 napočteno 192 usedlých měšťanů a 60 v roce 1613 shořelých domů a prázdných městišť1626 ve městě žilo 24 rodin a 17 na předměstích 1654 ve městě napočteno 90 usedlých a na předměstích 36 sousedů mimo 83 domů pustých a zbořených 1713 napočteno 1236 obyvatel 1757 napočteno 281 domů…

Šmídova vila

Budovu stavěl v letech 1933-1934 podle svého vlastního návrhu architekt a stavitel Bohuslav Šmíd, který ji navrhl nejen jako obydlí pro svoji rodinu, ale i pro projekční kancelář, kterou umístil v přízemí. Budova je tvořena navzájem se pronikajícími kvádry a výsledný dojem je umocněn vysokým pásovým oknem s vitráží Karla Svolinského. B. Šmíd zde opět užil své oblíbené kombinace brizolitové omítky s režnými cihlami, kterou doplnil tmavě modrými rámy oken a bílými křídly. Harmonicky působící dům doplnil vrátnicí do přilehlého…

Městské činžovní domy

Dva soubory činžovních domů byly vystavěny na nábřeží Svobody (4 domy) a v ulici E. Beneše (5 domů) v rondokubistickém slohu v letech 1923-24 podle návrhu architekta Václava Flégla z Prahy. Při jejich projektování byla zvolena jistá unifikace - vždy po dvou bytech ve zvýšeném přízemí a prvním patře a dva menší byty v podkroví. Název slohu vznikl podle charakteristických kruhů a půloblouků na fasádě - kubismus a rondokubismus jsou specialitou české architektury, jíž přispěla do pokladnice evropského kulturního dědictví

Vyřezávaná domovní vrata

Při obnově města, zničeného požárem v roce 1845, vznikl unikátní soubor vyřezávaných klasicistních domovních vrat a dveří. V České republice patrně neexistuje žádný podobný soubor, který by co do různorodosti forem a jemnosti řemeslného podání byl srovnatelný s poličským. Tento soubor (z 65 evidovaných vrat a dveří vnitřního města se do dnešní doby zachovalo 30 exemplářů) je památkově chráněn.

Úvodní fotografie ke článku

Měšťanské domy

Řada v jádru gotických domů (jejich přestavbu z dřevěných…

Úvodní fotografie ke článku

Kostel sv. Jakuba

První písemná zmínka o poličském…

Kostnice

Kostnice při vstupu na hřbitov byla postavena v letech 1770-74 údajně poličským polírem N. Tylem. Jedná se o stavbu čtvercového půdorysu se zkosenými nárožími. Fasáda je členěna pilastry nesoucími hlavní římsu, průčelí je završeno trojúhelníkovým štítem, kopulovitá střecha plechovou věžičkou. “Pomni o poczestny na popel nass jenž wnitř odpočiwa” hlásá nápis na její stěně.

Zvonice

Zvonice byla postavena pravděpodobně současně s kostelem sv. Michala. Jedná se o zděnou hranolovou patrovou stavbu na obdélníkovém půdorysu, v přízemí je valeně sklenutý půlkruhový vchod na hřbitov. V patře visí zvon zasvěcený sv. Michalu, odlitý v roce 1598 mistrem Eliášem v Hradci nad Labem (dnešním Hradci Králové).

Úvodní fotografie ke článku

Kostel sv. Michala

Intaktně dochovaný renesanční kostel vystavěl před rokem…

Úvodní fotografie ke článku

Dějiny města

Starobylou minulost někdejšího královského věnného města vysazeného…

Od založení města do husitské revoluce (13.-15.stol.)

Česká strana části pohraničního hvozdu spolu s loukami zvanými “Napolickach”, na nichž bylo v roce 1265 založeno město Polička, patřila před rokem 1200 litomyšlskému klášteru. V písemných pramenech se tento místní název objevuje v listině z roku 1167, v níž král Vladislav II. přijímá do své ochrany premonstrátskou kanonii v Litomyšli a potvrzuje jí statky a práva. Výrazu Napolickach bylo obvykle rozuměno "na políčkách", tedy na malých polích; při tomto chápání by však výraz "na políčkách" po přechodu do jednotného…

Dvě století pohrom (15.-17.stol.)

Po smrti Zikmunda Lucemburského se v bojích o moc v zemi Polička postavila na stranu Jiřího z Poděbrad a zůstala jeho pevnou oporou i poté, co se roku 1458 stal českým králem; jako pevnost se osvědčila v jeho bojích s uherským králem Matyášem Korvínem. Jeho nástupce Vladislav Jagelonský, opíraje se o města, se pokoušel posílit jejich moc proti šlechtě. V roce 1474 potvrdil poličské obci všechna privilegia “předky jeho jí udělená”, v roce 1478 údajně povolil pečetit červeným voskem a v roce 1493 výroční trh na den…

Obnova mírového života a „zlatý věk“ feudálního měšťanstva (17. - 18. stol.)

Po dlouhé a vyčerpávající válce se život vracel do normálních kolejí jen velmi zvolna. V roce 1654 napočítal královský rychtář ve městě 68 starousedlých rodin a 22 nově se přistěhovavších, které požádaly o měšťanské právo. 83 domů stále ještě zůstávalo pustých; třicet z nich bylo opuštěno jejich nekatolickými majiteli, kteří odešli do ciziny, ostatní byly pobořeny nebo tak zpustošeny, že nebyly způsobilé k obývání. Zadlužení města bylo téměř astronomické. Poličští měšťané se museli pustit do obnovy městského hospodářství.…

Od proměn josefinské doby k červánkům svobody a nár. obrození (18.-19. stol.)

Tzv. “zlatý věk” poličského měšťanstva spočíval na feudálních výsadách města jako vrchnosti, na rozsáhlé míře samosprávy v hospodaření městským majetkem a na platnosti starobylého cechovního zřízení. Všechny tyto tradiční základy měšťanského blahobytu však byly postupně narušovány reformami osvícenského absolutismu druhé poloviny 18. století. Jedním z prvních signálů nastávajících změn bylo odnětí hrdelních záležitostí městskému soudu v roce 1765. V roce 1788 začal město spravovat nový, byrokratický tzv. regulovaný…

První poličská léta Bohuslava Martinů (18.-19.stol.)

Kulturní život Poličky na přelomu 19. a 20. století a až do první světové války zůstával silně poznamenán spolkovými formami předchozích desetiletí. Obzvláště pozoruhodné byly cesty rozvoje hudebního života. Roku 1887 ustavený kroužek přátel vážné hudby, který pěstoval hudbu v soukromí a pro vlastní potěšení, se postupně rozrostl v orchestrální soubor, který - pod názvem Mládenecká kapela - začal pořádat v letních obdobích pravidelné sobotní koncerty pro veřejnost v zahradní restauraci. Kapelníkem byl po několik let…

Novodobý průmysl (18.-19. stol)

“Pramen výživy obyvatelstva zdejšího jest polní hospodářství a tkaní hrubých látek, v nichž více měšťanů obchod vede a také pro vojsko dodává. Mimo to také veden obchod ve lnu.” Tak charakterizoval soudobý pozorovatel Poličsko v roce 1862. To však bylo tradiční tkalcovství již v úpadku vlivem dovozu bavlny, a kromě toho podnikavost nebyla silnou vlastností zdejších měšťanů. Výjimeční jedinci, jako byl kupř. Josef František Daubek, odcházeli podnikat jinam. Město zůstávalo stranou vytvářející se sítě železnic, kolem…

Rozvoj veřejného života (19. stol.)

Když byly na březen 1861 vyhlášeny volby do českého zemského sněmu, upnul se hlavní zájem veřejnosti opět k politickým otázkám. Poličští voliči - podle tehdejších zákonů jimi byli především zámožní měšťané vnitřního města - manifestačně zvolili zemským poslancem národního kandidáta dr. Františka Augustina Braunera. A to nejen proto, že působil delší dobu jako advokát ve prospěch vnitřního města ve vleklých sporech s předměstskými obyvateli o právo na podíl z městského majetku, ale i zásluhou horlivé agitace Josefa…

Události revolučního roku 1848 a bachovský absolutismus (19. stol)

 Jako ohlas revolučních událostí ve Vídni a v Praze v březnu 1848 byla podle nařízení zemského gubernia zřízena v Poličce jako i v jiných městech národní garda “k ochraně osobní a veřejné majetkové bezpečnosti a proti rušení veřejného klidu”. Do jejího čela byl postaven Josef Smola, který také jako jediný měl uniformu a zbraň. Početná garda, ve které byli z “vlastenecké povinnosti” i všichni úředníci a také předměstští “měšťané”, pochodující vyzbrojena holemi, působila vskutku směšně. Příznačné však bylo, že původně…

Dvacet let republiky (léta 1918 - 1938)

Zpráva o vyhlášení republiky dorazila do odlehlé Poličky o něco později než jinam a proto se veřejná oslava konala teprve 29. října 1918. Hlavní projev přednesl purkmistr Karel Till. Okresnímu hejtmanovi byl jakožto představiteli starého režimu zamezen výkon funkce a zatímní správy okresu se ujal třináctičlenný “národní výbor pro okres poličský”; ten byl však ještě před koncem roku 1918, stejně jako Národní výbor československý v Praze, jehož byl vlastně orgánem, rozpuštěn a správu okresu plně převzala vláda. Mezi oslavné…

Pohnutá léta vlády fašismu a bojů proti němu (léta 1938 - 1945)

Polička se ihned po zřízení tzv. Protektorátu Čechy a Morava aktivně zapojila do protifašistického odboje. První odbojové skupiny, složené převážně z bývalých vojáků československé armády, však byly poměrně brzy zlikvidovány. Další vlna teroru postihla v roce 1942, zejména po atentátu na Reinharda Heydricha, i odboj komunistický - někteří účastníci byli popraveni, jiní odsouzeni k mnohaletým trestům vězení, z něhož se vrátili s podlomeným zdravím či se nevrátili vůbec. Okupanti postupně ovládli městskou správu - v…

Polička dnes (léta 1945 - 2001)

Stejně jako po roce 1918, i nyní, po roce 1945, se rozhodovalo o dalším charakteru republiky. Tentokrát však za zcela jiné situace, neboť ideologické proudy, představované v Čechách čtyřmi politickými stranami, vystupovaly pod silným vlivem faktu osvobození Rudou armádou a všemi uznávaným a všeobecně nezpochybňovaným spojenectvím se Sovětským svazem. V září 1945 se v Poličce ustavil definitivní místní národní výbor a s obnovením poličského okresu i okresní národní výbor - tentokrát ještě na základě dohody o poměrném…

Geografické údaje

POLOHA Polička se nachází v nadmořské výšce 555 m, na rozhraní dvou geomorfologických oblastí, Východočeské tabule a Českomoravské vrchoviny (SV okraj), zastoupených nejnižšími geomorfolog. jednotkami (okrsky) Poličskou tabulí (SV) a Jedlovskou plošinou (JZ). V územním rozdělení pak patří k Pardubickému kraji, do okresu Svitavy (16 km západně od Svitav). Město je…