Barokní skvosty na Palackého náměstí
Barokní skvosty na Palackého náměstí
Barokní radnice
Podobu původní gotické radnice známe pouze z nejstaršího vyobrazení Poličky z let 1711-27, neboť byla zbořena na počátku její barokní přestavby v roce 1739. Byla to patrová kamenná budova s věží v severozápadním nároží, která se - ve zdivu vysoká zhruba 30 metrů - bez většího narušení zachovala až do současnosti, byť ze všech stran obestavěná budovou barokní radnice. Dobu stavby gotické radnice lze přibližně určit před rok 1360, čemuž neodporuje ani rozbor architektonických prvků dochované gotické kaple.
Na jejím místě byla v letech 1739-44 postavena radnice nová, barokní. Jejím projektantem byl pravděpodobně František Maxmilián Kaňka, který ji navrhl jako monumentální dvoupatrovou budovu palácového typu s mansardovou střechou a věží. Fasády jsou v přízemí členěny pásovou rustikou, přes obě horní patra běží pilastry s kompozitními hlavicemi, na všech čtyřech stranách jsou nízké trojúhelníkové štíty, na nichž byly původně městské znaky (dnes zachován pouze znak nad východním průčelím). Nad okny přízemí a druhého patra jsou reliéfní štukové mušle, nad okny prvého patra jsou pod dynamicky zvlněnými nadokenními římsami v bohatém štukovém dekoru umístěny symetricky řazené individuální busty a masky - busty portrétního a masky karikaturního charakteru (busta v ose východního průčelí údajně zobrazuje tehdejší císařovnu-vdovu Alžbětu Kristinu, jediná zvířecí maska, hlava jelena - v ose západního průčelí - má nepochybně vztah ke štukovému rámu v přízemí, pod nímž do roku 1785 stával pranýř - nad pranýřem umístěný zvonek oznamoval uzavírací hodinu hospod, požární poplach i uvedení provinilce na pranýř). Vchod do radnice je na východní straně, nad vchodem je vysunut malý balkónek. Všechna tři podlaží mají v zásadě stejný půdorys, přízemí je klenuté, patra plochostropá, střed budovy zabírá již zmíněná věž, v severozápadním rohu prostupuje prvé a druhé patro unikátně zachovaná radniční kaple s původní výzdobou z roku 1751, zasvěcená sv. Františku Xaverskému - oltářní obraz (sv. František Xaverský křtí pohany) a nástropní freska (Apoteóza misionářské činnosti sv. Františka Xaverského v Brazílii, Indii a Japonsku). Po stranách oltáře stojí dva jezuitští světci (sv. František Borgiáš a Ignác z Loyoly) od Řehoře Thényho a na stěně ve výklencích visí čtyři obrazy svatých (sv. Václav, sv. Jan Nepomucký, sv. Barbora a sv. Kateřina). Kalvárii na malé tumbě v bočním výklenku vyřezal Jiří František Pacák kolem roku 1730.
Původní barokní cibulovitá báň, zničená za požáru v roce 1845, byla obnovena roku 1916, kdy byl osazen i nový hodinový stroj, původní mansardová střecha pak v roce 1942. V roce 1994 byly v rekonstruované radnici instalovány a zpřístupněny stálé galerijní expozice Městského muzea a galerie (Staré umění na Poličsku, Obrazová galerie rohu Hohenemsů, Moderní umění na Poličsku, Bohuslav Martinů ve výtvarném umění).
Informace o prohlídce radnice zde: http://www.cbmpolicka.cz/cz/
Morový sloup
Morový sloup na náměstí, vysoký 22 metry, vytvořený v letech 1727-31 jako dík za ochránění města před morem roku 1713. Jeho architektonickou kompozici pravděpodobně navrhl přední český architekt František Maxmilián Kaňka, sochy vytesal Jiří František Pacák z Litomyšle. Náklady na pořízení sloupu sice přesáhly 6000 zlatých, což představovalo příjem města z poddanských dávek z celého panství za zhruba deset let, Polička však získala památku dodnes patřící k vrcholům barokního sochařství. V roce 1748 nechala městská rada morový sloup vyrýt a vytisknout technikou mědirytiny, jejíž autor Michal Rentz z Kuksu, dvorní rytec hraběte Šporka, zcela uchvácen o poličském morovém sloupu napsal, že “v celém Českém království nemohu také říci, kde by se dal spatřiti nádhernější pomník”.¨
Půdorys sloupu tvoří stupňovitě se zužující trojúhelník s otupenými rohy. Podstavec obklopuje balustráda, na níž stojí sochy sv. Josefa, sv. Anny a sv. Jáchyma. Ve výklencích spodního dílu podstavce jsou sochy sv. Václava, sv. Víta a sv. Floriána. Na bohatě profilované římse nad nimi stojí sochy sv. Karla Boromejského, sv. Šebestiána a sv. Rocha a ještě výše jsou v kartuších tři mariánské reliéfy. Sloup je zakončen trojbokým štíhlým jehlancem pokrytým obláčky s andílky a sochou Panny Marie s aureolou dvanácti hvězd, stojící na půlměsíci a zeměkouli.