V příspěvku z minulého týdne jsme vám představili fungování a zázemí složitého mechanismu kašny a potůčku kolem kostela sv. Jakuba. Dnes Vám prozradíme, jak je postaráno o závlahu travnatých ploch, keřů a stromů.

Pod úplně novou terasovitou plochou před kostelem se ukrývají dvě betonové nádrže, jedna slouží jako zásobník pro závlahu (objem cca 34 m3) a druhá pro retenci dešťových vod (cca 30 m3). Ano, pro zavlažování má být využívána v ideálním případě dešťová voda ze střechy kostela sv. Jakuba. Zdroj vody bychom tedy měli.

Samotná závlaha pak funguje automaticky. V rozích každého travnatého koberce jsou ukryty výsuvné trysky. Chcete je vidět v akci? To musíte být ve správný čas na správném místě. Tedy v čase, kdy čidla podle vlhkosti a teploty vzduchu vyhodnotí, že je ta správná doba pro spuštění závlahy.

A kdo zalévá stromy a keře? Kolem stromů je uschované drenážní potrubí, kolem keřů zase hadice, které poskytují potřebnou závlahu ve formě kapek. Další plochy jsou zavlažovány pomocí zemních hydrantů ručními hadicemi (prostor kolem původního stromu a záhon před farou).

Skrytá potrubí a rozvody pro závlahy dosahují délky až 100 m!  Revizní a vstupní šachty, samočistící filtr, technická  místnost…to vše je pak skryto pod náměstím B. Martinů.  

Podle předpokládaných výpočtů pro srážkově průměrný rok by množství zachycené srážkové vody mohlo činit asi 550 m3, z toho spotřeba vody pro závlahy se předpokládá v objemu maximálně polovičním. V případě nedostatku dešťové vody umí systém doplnit stav z vodovodního řadu. Doufejme tedy, že se k nám déšť brzy a v dostatečné míře vrátí a alespoň se přiblížíme ideálnímu stavu, kdy pitná voda bude činit cca 5 % celkového předpokládaného objemu pro závlahu.

Připojujeme i fotografie z ukládání nádrží v ulici Riegrova.