Město Polička

Historie

Od založení města do husitské revoluce (13.-15.stol.)

Česká strana části pohraničního hvozdu spolu s loukami zvanými “Napolickach”, na nichž bylo v roce 1265 založeno město Polička, patřila před rokem 1200 litomyšlskému klášteru. V písemných pramenech se tento místní název objevuje v listině z roku 1167, v níž král Vladislav II. přijímá do své ochrany premonstrátskou kanonii v Litomyšli a potvrzuje jí statky a práva. Výrazu Napolickach bylo obvykle rozuměno "na políčkách", tedy na malých polích; při tomto chápání by však výraz "na políčkách" po přechodu do jednotného…

Dvě století pohrom (15.-17.stol.)

Po smrti Zikmunda Lucemburského se v bojích o moc v zemi Polička postavila na stranu Jiřího z Poděbrad a zůstala jeho pevnou oporou i poté, co se roku 1458 stal českým králem; jako pevnost se osvědčila v jeho bojích s uherským králem Matyášem Korvínem. Jeho nástupce Vladislav Jagelonský, opíraje se o města, se pokoušel posílit jejich moc proti šlechtě. V roce 1474 potvrdil poličské obci všechna privilegia “předky jeho jí udělená”, v roce 1478 údajně povolil pečetit červeným voskem a v roce 1493 výroční trh na den…

Obnova mírového života a „zlatý věk“ feudálního měšťanstva (17. - 18. stol.)

Po dlouhé a vyčerpávající válce se život vracel do normálních kolejí jen velmi zvolna. V roce 1654 napočítal královský rychtář ve městě 68 starousedlých rodin a 22 nově se přistěhovavších, které požádaly o měšťanské právo. 83 domů stále ještě zůstávalo pustých; třicet z nich bylo opuštěno jejich nekatolickými majiteli, kteří odešli do ciziny, ostatní byly pobořeny nebo tak zpustošeny, že nebyly způsobilé k obývání. Zadlužení města bylo téměř astronomické. Poličští měšťané se museli pustit do obnovy městského hospodářství.…

Od proměn josefinské doby k červánkům svobody a nár. obrození (18.-19. stol.)

Tzv. “zlatý věk” poličského měšťanstva spočíval na feudálních výsadách města jako vrchnosti, na rozsáhlé míře samosprávy v hospodaření městským majetkem a na platnosti starobylého cechovního zřízení. Všechny tyto tradiční základy měšťanského blahobytu však byly postupně narušovány reformami osvícenského absolutismu druhé poloviny 18. století. Jedním z prvních signálů nastávajících změn bylo odnětí hrdelních záležitostí městskému soudu v roce 1765. V roce 1788 začal město spravovat nový, byrokratický tzv. regulovaný…

První poličská léta Bohuslava Martinů (18.-19.stol.)

Kulturní život Poličky na přelomu 19. a 20. století a až do první světové války zůstával silně poznamenán spolkovými formami předchozích desetiletí. Obzvláště pozoruhodné byly cesty rozvoje hudebního života. Roku 1887 ustavený kroužek přátel vážné hudby, který pěstoval hudbu v soukromí a pro vlastní potěšení, se postupně rozrostl v orchestrální soubor, který - pod názvem Mládenecká kapela - začal pořádat v letních obdobích pravidelné sobotní koncerty pro veřejnost v zahradní restauraci. Kapelníkem byl po několik let…

Novodobý průmysl (18.-19. stol)

“Pramen výživy obyvatelstva zdejšího jest polní hospodářství a tkaní hrubých látek, v nichž více měšťanů obchod vede a také pro vojsko dodává. Mimo to také veden obchod ve lnu.” Tak charakterizoval soudobý pozorovatel Poličsko v roce 1862. To však bylo tradiční tkalcovství již v úpadku vlivem dovozu bavlny, a kromě toho podnikavost nebyla silnou vlastností zdejších měšťanů. Výjimeční jedinci, jako byl kupř. Josef František Daubek, odcházeli podnikat jinam. Město zůstávalo stranou vytvářející se sítě železnic, kolem…

Rozvoj veřejného života (19. stol.)

Když byly na březen 1861 vyhlášeny volby do českého zemského sněmu, upnul se hlavní zájem veřejnosti opět k politickým otázkám. Poličští voliči - podle tehdejších zákonů jimi byli především zámožní měšťané vnitřního města - manifestačně zvolili zemským poslancem národního kandidáta dr. Františka Augustina Braunera. A to nejen proto, že působil delší dobu jako advokát ve prospěch vnitřního města ve vleklých sporech s předměstskými obyvateli o právo na podíl z městského majetku, ale i zásluhou horlivé agitace Josefa…

Události revolučního roku 1848 a bachovský absolutismus (19. stol)

 Jako ohlas revolučních událostí ve Vídni a v Praze v březnu 1848 byla podle nařízení zemského gubernia zřízena v Poličce jako i v jiných městech národní garda “k ochraně osobní a veřejné majetkové bezpečnosti a proti rušení veřejného klidu”. Do jejího čela byl postaven Josef Smola, který také jako jediný měl uniformu a zbraň. Početná garda, ve které byli z “vlastenecké povinnosti” i všichni úředníci a také předměstští “měšťané”, pochodující vyzbrojena holemi, působila vskutku směšně. Příznačné však bylo, že původně…

Dvacet let republiky (léta 1918 - 1938)

Zpráva o vyhlášení republiky dorazila do odlehlé Poličky o něco později než jinam a proto se veřejná oslava konala teprve 29. října 1918. Hlavní projev přednesl purkmistr Karel Till. Okresnímu hejtmanovi byl jakožto představiteli starého režimu zamezen výkon funkce a zatímní správy okresu se ujal třináctičlenný “národní výbor pro okres poličský”; ten byl však ještě před koncem roku 1918, stejně jako Národní výbor československý v Praze, jehož byl vlastně orgánem, rozpuštěn a správu okresu plně převzala vláda. Mezi oslavné…

Pohnutá léta vlády fašismu a bojů proti němu (léta 1938 - 1945)

Polička se ihned po zřízení tzv. Protektorátu Čechy a Morava aktivně zapojila do protifašistického odboje. První odbojové skupiny, složené převážně z bývalých vojáků československé armády, však byly poměrně brzy zlikvidovány. Další vlna teroru postihla v roce 1942, zejména po atentátu na Reinharda Heydricha, i odboj komunistický - někteří účastníci byli popraveni, jiní odsouzeni k mnohaletým trestům vězení, z něhož se vrátili s podlomeným zdravím či se nevrátili vůbec. Okupanti postupně ovládli městskou správu - v…

Polička dnes (léta 1945 - 2001)

Stejně jako po roce 1918, i nyní, po roce 1945, se rozhodovalo o dalším charakteru republiky. Tentokrát však za zcela jiné situace, neboť ideologické proudy, představované v Čechách čtyřmi politickými stranami, vystupovaly pod silným vlivem faktu osvobození Rudou armádou a všemi uznávaným a všeobecně nezpochybňovaným spojenectvím se Sovětským svazem. V září 1945 se v Poličce ustavil definitivní místní národní výbor a s obnovením poličského okresu i okresní národní výbor - tentokrát ještě na základě dohody o poměrném…