O stezce. Poutníky – místní i příchozí z dáli - vítá lehce naučná stezka Okolo poličských hradeb. Záměrem této stezky je představit významné památky a zajímavosti našeho města. Stezka je pojata alternativně – tedy výtvarně odvážně a textově stručně a – snad – neotřele. Poněvadž tabule nemohly poskytnout veškeré informace, je doplňující text na těchto QR kódech. Tabule stezky z roku 2020 financovalo Město Polička, jejich výtvarnou podobu ztvárnil tým firmy REK plus s.r.o. Polička a na textech se podílelo Městské muzeum Polička.

Stručně dějiny kostela. Královské město Polička bylo založeno r. 1265 a podobu nejstaršího kostela neznáme. Nový kostel byl budován patrně od poslední čtvrtiny 14. století, tedy v době čtvrté manželky Karla IV. – Alžběty Pomořanské. České královny vykonávaly patronátní právo, které je zavazovalo k péči o stavbu chrámu. Proto nelze vyloučit spojení s královskou stavební hutí a pražským prostředím. Zajímavá je i nápadná podobnou se současně budovaným biskupským kostelem Povýšení sv. Kříže v sousední Litomyšli. V Poličce šlo o trojlodní baziliku s jedinou věží v západním průčelí, která byla vtažena do stavby – pro toto řešení lze v té době stěží najít analogii a jedná se tak o jednu ze zvláštností této stavby.

V r. 1421 přitáhl k Poličce Jan Žižka a město se přidalo na stranu husitů. Poličská fara byla kněžími evangelického vyznání spravována až do třicetileté války. Z roku 1511 se do dnešní doby dochoval zvon s českým nápisem.

V roce 1845 vyhořelo celé město včetně kostela s bohatou barokní sochařskou výzdobou (křížová cesta s 47 postavami v životní velikosti). Původním záměrem magistrátu bylo kostel obnovit, ale odstraňování poškozeného zdiva vyústilo ve zboření téměř celé stavby a v novostavbu dle plánu Antonína Vacha a Fr. Schmoranze (svěcena 1865). Novogotická stavba byla pojata jako hala (klenby všech lodí ve stejné úrovni), s vložením empor do bočních lodí. Nejvýznamnější památkou je oltářní mramorová socha od Václava Levého, která byla dovezena až z Říma.

V současné době byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce, která vyřešila technické problémy a dodala kostelu původní důstojnost (více na www.farnostpolicka.cz ). Kostel spravuje Římskokatolická farnost děkanství Polička.

Kostel je národní kulturní památka – v České republice je více jak 40.000 chráněných nemovitých kulturních památek, z nich necelých 400 nejvýznamnějších je prohlášeno za národní kulturní památky. Jednou z nich je kostel sv. Jakuba v Poličce s rodnou světničkou Bohuslava Martinů.

Kostel je zasvěcen sv. Jakubu Většímu – sv. Jakub (patron poutníků) byl jedním z 12 apoštolů a je označován jako Větší či Starší. Svátek se slaví 25. července. Slavné jsou poutě do španělského Santiaga de Compostela, kde je světec pohřben.

Hudební skladatel Bohuslav Martinů (1890-1959) se narodil ve věži ve světnici pověžného za zvuku zvonů a porodní bába prohlásila – narodil se slavný muž, vítají ho slavným zvoněním. Po světovém úspěchu zemřel jako exulant a politicky nežádoucí osoba ve Švýcarsku. K převozu ostatků do Poličky došlo až 20 let po smrti, na přání jeho manželky. Více se o skladateli můžete dozvědět v Městském muzeu – Centru Bohuslava Martinů. Rodnou světničku ve věži lze navštívit s průvodcem muzea. www.cbmpolicka.cz .

Doporučené publikace (v muzeu a Informačním centru na náměstí): Polička – kostel sv. Jakuba, Pavel Borský 2005;  Martinů – osud skladatele, Jaroslav Mihule 2017.

(popisky obr.) obrazové zdroje: muzeum Polička
Půdorys kostela v gotickém období (červeně)
Půdorys kostela r. 1865
Řez kostelem – gotická bazilika s nižšími bočními loděmi
Řez kostelem – novogotická hala (trojlodí se stejně vysokými klenbami
Socha sv. Jakuba od Václava Levého (1864)
Interiér rodné světničky B. Martinů ve věži kostela
Pohled na kostel