Mapa z r. 1839 dokládá pojmenování vnějšího příkopu.

Barbakány byly mohutné a pozoruhodné pevnostní stavby, ale v naprosté většině zanikly v 19. století, protože překážely dopravě a rozvoji měst. Řadu zajímavých informací můžete najít v knize Vladislava Razíma: Středověká opevnění českých měst, Národní památkový ústav, Praha, 2019. Z dochovaných barbakánů lze připomenout město Kadaň a hrad Pernštejn.

Gizarma – je vyobrazena v záhlaví názvu a jde o pozdně středověkou zbraň pěchoty, která byla vysoce účinná pro boj s jízdou. Hákem bylo možno za krk strnout jezdce z koně a úzkým hrotem proniknout mezi spoje plátové zbroje.

Každá palná zbraň je střelná, ne každá střelná je palná. Za husitských válek se rozšířily palné zbraně využívající střelný prach – ruční hákovnice a děla zvaná tarasnice. Ze zbraní používali měšťané kuše, halapartny, kopí, sudlice,  meče, tesáky, sekery a podobně.

(popisky obr.)

Gizarma (specifický druh sudlice) ze sbírky poličského muzea
Tarasnice – replika v muzeu
Hákovnice – replika v muzeu
Část barbakánu se střílnami ve dvou patrech, Polička, před zbořením v r. 1938
Kadaň – dochovaný barbakán (obr. zdroj Městský úřad Kadaň a Historická sídla ČR)